Daňové změny pro rok 2014 lze rozdělit do dvou skupin:
– změny, které byly přijaty před rozpuštěním Poslanecké sněmovny, a
– změny, které obsahují zákonná opatření Senátu ze dne 9. a 10. 10. 2013. Tyto změny zahrnují změny související s novým občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014 i celou řadu dalších změn.

Hlavní změny pro rok 2014:
– zákonné opatření o dani z nemovitých věcí,
– změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného a další související změny (daňové zákonné opatření novelizující daňové a další zákony).

Dále k 1. 1. 2014 nabývají účinnosti změny daňových zákonů provedené těmito předpisy:

– jedna, z praktického hlediska poměrně významná novelizace zákona o DPH – povinnost podávat daňové přiznání výhradně elektronicky obsažená v novele zákona o DPH č. 502/2012 Sb. (viz níže ke změnám v DPH),
– tři, poměrně okrajové změny zákona o daních z příjmů (viz níže ke změnám v daních z příjmů).

K 1. 1. 2014 nabude účinnosti např. zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Rozpuštěním Poslanecké sněmovny nedojde od 1. 1. 2014 ke změnám ve stavebním spoření či k novele zákona o omezení plateb v hotovosti (do režimu zákona o omezení plateb v hotovosti měla Poslanecká sněmovna zařadit i poskytování peněžních půjček).

Zákonná opatření budou vyhlášena v nejbližší době ve Sbírce zákonů a nabudou tak platnosti. Zákonná opatření by mohla zrušit Poslanecká sněmovna vzešlá z nových voleb, pokud by je na své prvé schůzi (pravděpodobně 26. 11. 2013) nepotvrdila. Zrušení zákonných opatření je velice nepravděpodobné, stejně jako odložení účinnosti nového občanského zákoníku. Odložení účinnosti nového občanského zákoníku je již prakticky nereálné, minimálně z technického hlediska – nová vláda pravděpodobně nebude jmenována dříve než v polovině prosince a to by již jen těžko mohla iniciovat odklad účinnosti.

Daňové zákonné opatření novelizující jednotlivé daňové předpisy v souvislosti s rekodifikací soukromého práva obsahuje i změnu přibližně 40 předpisů, např.:
– velice rozsáhlou novelizaci zákona o daních z příjmů,
– velice rozsáhlou novelizaci zákona o dani z nemovitostí,
– novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty,
– novelizaci daňového řádu,
– novelizaci zákona o účetnictví,
– novelizaci předpisů o veřejných pojistných.

Na rekodifikaci soukromého práva zákonná opatření přímo reagují např. z těchto důvodů:
– nový občanský zákoník zavádí pravidlo, že stavba bude součástí pozemku,
– nový občanský zákoník zavádí institut vzájemného darování.

S rekodifikací soukromého práva nepřímo souvisí zejména tyto změny:
– přesun příjmů nabytých darem a děděním do předmětu daně z příjmů,
– změna koncepce vymezení předmětu daně z nemovitých věcí,
– změna koncepce zdanění převodu nemovitých věcí,
– změna principu přechodu daňové povinnosti na dědice.

Nakonec nedošlo od 1. 1. 2014 k zavedení osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Doprovodné daňové zákonné opatření však obsahuje i celou řadu dalších změn s rekodifikací soukromého práva nijak nesouvisejících, např.:
– prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ze současných 6 měsíců na 3 roky
– změna zákona o rezervách ve věci tvorby opravných položek k pohledávkám – tvorba ve výši 50 % pro pohledávky po splatnosti déle než 18 měsíců a ve výši 100 % pro pohledávky déle než 36 měsíců po splatnosti
– srážková daň pro příjmy ze závislé činnosti se bude vztahovat na dohody o provedení práce nepřevyšující 10 tis. Kč měsíčně (tedy na dohody nepodléhající odvodu pojistného na veřejnoprávní pojištění)
– nové podmínky pro účast na nemocenském pojištění – zrušení kategorie krátkodobých zaměstnání (vypuštění podmínky, že zaměstnání trvá nebo má trvat alespoň 15 kalendářních dnů).

Pravidlo, že stavba bude nově součástí pozemku, se projevuje zejména v textu nové úpravy daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí bude upravena tak, aby k zásadnějším věcným změnám ve zdanění nemovitostí nedošlo. To znamená, že stavby zůstanou předmětem daně ze staveb i v případě, kdy se pro účely soukromého práva budou považovat za jednu věc. Dílčí změny však nová úprava přeci jen přinese – např. dnes jsou od daně z převodu nemovitostí při splnění příslušných podmínek osvobozeny první úplatné převody ke stavbě, která je novou stavbou. Nově bude od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno nabytí vlastnictví k pozemku, jehož součástí je nová stavba rodinného domu – nabytí pozemku s novostavbou rodinného domu tak bude zcela osvobozeno od daně z nabytí nemovitých věcí (dnes je od daně z převodu nemovitých věcí osvobozen pouze převod rodinného domu). Pokud jde o vymezení hmotného majetku v zákoně o daních z příjmů, tato definice se pro rok 2014 nijak zvlášť nemění, tj., stavby zůstávají samostatným hmotným majetkem, aniž by bylo podstatné, zda stavba od 1. 1. 2014 je nebo není součástí pozemku.