Změny v oblasti daně z příjmů a dalších navazujících zákonů

Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě

Pro rok 2016 je navrhováno další zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. U druhého dítěte vzroste daňové zvýhodnění z 15 804 Kč na 17 004 Kč ročně, resp. 1 417 Kč měsíčně. U třetího a dalšího dítěte pak z 17 004 Kč na 20 604 Kč ročně, resp. 1 717 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na první dítě a maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna.

Zvýšení limitu příjmů pro daňový bonus

V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde ke zvýšení dolní hranice příjmu (ve výši šestinásobku roční minimální mzdy) pro vznik nároku na daňový bonus. Částka vzroste z 55 200 Kč (tj. 6 x 9 200 Kč) na 59 400 Kč (tj. 6 x 9 900 Kč). Adekvátně bude zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 4 950 Kč).

Zvýšení limitu slevy na dani za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení

V důsledku zvýšení minimální mzdy bude možné uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku (viz níže) až do 9 900 Kč ročně za každé dítě.

Změna podmínek pro uplatnění slevy za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení

Od roku 2016 bude možné uplatnit slevu v případě umístění dítěte do předškolního zařízení, kterým je:

 a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona.

 Zvýšení částky osvobozených důchodů

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také k automatické valorizaci úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí na 356 400 Kč (tj. 36 x 9 900 Kč).

Zákon o ukončení důchodového spoření tzv. II. pilíře

Do systému důchodového spoření lze spořit jen do konce roku 2015. V roce 2016 proběhne proces ukončení důchodového spoření, tj. likvidace důchodových fondů a vyplacení prostředků jejich účastníkům.

Výplata prostředků bude osvobozena od daně z příjmů. Účastníci se budou moci rozhodnout, zda budou chtít prostředky vyplatit nebo převést na svoji smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění (III. pilíř). Prostředky, o které se účastníci nepřihlásí, penzijní společnost převede na účet určený finanční správou. Všichni účastníci budou mít možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění do I. pilíře za dobu účasti ve II. pilíři.

Osvobození dlouhodobých penzí z III. pilíře

Zavádí se osvobození penzí z III. důchodového pilíře a důchodů z vybraného pojištění osob, pokud doba jejich pobírání činí nejméně 10 let.

Ostatní důležité změny v zákoně o daních z příjmů a zákoně o rezervách účinné od 1. 1. 2016

S účinností od 1. 1. 2016 již zákon o daních z příjmů nedefinuje „zřizovací výdaje“ jako nehmotný majetek. Odpisování zřizovacích výdajů zaevidovaných do konce roku 2015 se dokončí podle stávajících předpisů.

Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zavádí novou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (§§ 11a až 11c) uvedených na trh do 1. ledna 2013. Tato rezerva navazuje na povinnost uloženou zákonem o odpadech provozovatelům FVE zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, a to formou plateb dílčích příspěvků v letech 2014 až 2018. Do základu daně bude celková částka hrazených příspěvků zahrnuta prostřednictvím uvedené rezervy vytvářené v závislosti na době daňového odpisování solárních panelů (§ 30b zákona o daních z příjmů). Jedná se o první daňově uznatelnou rezervu, která se tvoří nezávisle na účetnictví daňového poplatníka. Přechodné ustanovení umožňuje uplatnit předmětnou rezervu již za zdaňovací období započaté v roce 2015. Do tvorby rezervy lze zároveň zahrnout i částku připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014, ve kterých jsou splněny podmínky pro její tvorbu.

Příjmy z provozu výroben elektřiny – návrh zákona

Příjmy plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob z provozování výroben elektřiny jsou v současné době zdaňovány jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění. Na uvedenou činnost je provozovateli Energetickým regulačním úřadem udělena licence.  Novelou je navrhováno, aby se v případě, že poplatník bude provozovat např. fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW bez příslušné licence, nejednalo o příjem ze samostatné činnosti ale o tzv. ostatní příjem. Tato úprava má vliv i v oblasti příspěvků a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které se z ostatních příjmů neplatí.

Změny zákona o dani z přidané hodnoty účinné od 1. 1. 2016

Kontrolní hlášení

Plátcům nově vzniká povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH, a to pouze elektronicky ve formátu a struktuře stanovené správcem daně. Jsou připuštěny všechny elektronické formy podání podle daňového řádu.  Kontrolní hlášení obsahuje základní informace o přijatých a vydaných daňových dokladech. Kontrolní hlášení podávají právnické osoby měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, fyzické osoby pak měsíčně či čtvrtletně vždy dle periody podávání daňového přiznání.

První kontrolní hlášení je podáváno za zdaňovací období leden 2016, a to do 25. února 2016. U fyzických osob – čtvrtletních plátců DPH bude první kontrolní hlášení podáno za I. čtvrtletí 2016 do 25. dubna 2016.

Rozšíření povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky

S účinností od 1. ledna 2016 dochází ke zrušení § 101a odst. 3 zákona o DPH, který upravoval výjimku z elektronické formy podávání daňových přiznání k DPH pro fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl 6 mil. Kč. Tito plátci byli oprávněni podávat daňové přiznání k DPH v listinné podobě.

Nově tedy vzniká i těmto plátcům povinnost podávat daňová přiznání k DPH pouze elektronicky, a to u všech přiznání, která budou podávána po 1. lednu 2016. To znamená, že i daňové přiznání za zdaňovací období prosinec 2015 nebo IV. čtvrtletí 2015 musí být činěno výlučně elektronicky. Toto lze uskutečnit ve formě datové zprávy v požadovaném formátu a struktuře, která je odeslána přes daňový portál Finanční správy dostupný na www.daneelektronicky.cz anebo z datové schránky.
K autentizaci lze využít buď uznávaný elektronický podpis, přihlašovací údaje z datové schránky anebo lze podání odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu.

Posouzení osvobození při dodání nemovité věci

Změnou v posuzování dodání nemovité věci, které je osvobozeno od daně, je počítání lhůty pro osvobození (5 let resp. 3 roky u nemovitých věcí nabytých do konce roku 2012). Od 1. 1. 2016 bude osvobozeno dodání nemovité věci po uplynutí 5 let od prvního kolaudačního souhlasu nebo od podstatné změny nemovité věci. Bližší informace lze nalézt v dodatku k „Informaci k uplatňování DPH u nemovitých věcí“, který je publikován na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Režim přenesení daňové povinnosti u dodání nemovité věci

Plátce musí po 1. 1. 2016 použít režim přenesení daňové povinnosti, pokud se rozhodne, že dodání nemovité věci plátci, u které již uplynula 5 letá lhůta pro osvobození (resp. 3 letá lhůta u nemovité věci nabyté do konce roku 2012), podrobí zdanění.

Návrhy změn zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí – navrhovaná účinnost od 1. 4. 2016

Sjednocení osoby poplatníka daně v osobě nabyvatele nemovité věci u daně z nabytí nemovitých věcí

Nově bude poplatníkem daně vždy nabyvatel nemovité věci (kupující). Současně dojde k zániku institutu ručitele daně. To přispěje k jednoznačnosti výkladu a ke zjednodušení úpravy, sníží se také administrativní náročnost.

Stávající úprava, která dává v případě koupě a směny možnost výběru, která ze smluvních stran ponese daňovou povinnost, působí v praxi značné problémy. Díky nejednoznačným ujednáním ve smlouvách smluvní strany nemají jistotu, kdo je poplatníkem daně, a zbytečně se prodlužuje daňové řízení proto, aby daň byla stanovena správnému subjektu. Navíc několik alarmujících kauz, ve kterých došlo ke zpronevěření prostředků na úhradu daně uložených občany do úschovy, což vedlo k povinnosti uhradit z pozice ručitele tuto daň podruhé, jednoznačně svědčí pro nutnost sjednocení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele (kupujícího). Kupující tak bude daň platit přímo, nikoliv zprostředkovaně jako součást kupní ceny, a nebude tak vystaven riziku podvodného jednání ze strany zprostředkovatelů.

Z

Kategorizace účetních jednotek

Novela zákona o účetnictví zavádí, mimo jiné, kategorizaci účetních jednotek. Podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky, pro některé velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky.

Změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

Kategorizace účetních jednotek vyvolala i změnu obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti zároveň nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016.

Díky těmto změnám dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Jednoduché účetnictví

Novela zákona o účetnictví znovu zavádí možnost vedení jednoduchého účetnictví, která byla doposud upravena prostřednictvím přechodného odkazu na deset let zrušenou úpravu.

Jednoduché účetnictví mohou nově vést účetní jednotky, které:

• nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
• jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
• hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč

a mají v zákoně stanovenou právní formu (spolky, odborové organizace, církve apod.). Na tuto úpravu navazuje vyhláška č. 325/2015 Sb., která stanoví podrobnější metodiku pro vedení jednoduchého účetnictví.

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2015/prehled-nejdulezitejsich-zmen-pro-obcany-6940